Dopravení některých léčivých látek do lidského organismu je obtížné. Ne všechny látky přežijí nepříznivé prostředí trávícího traktu, a je proto nutné je aplikovat jinak, většinou injekčním podáním. Avšak kromě způsobeného "nepohodlí", je injekční podání léků problémem především u pacientů, kteří nejsou schopni si léčivo aplikovat sami. Ve Whiting School of Engineering's Department of Chemical and Biomolecular Engineering se pokoušejí přizpůsobit osvědčený způsob podávání léků inhalací i pro látky, které tak zatím podávat nelze (některé hormony, terapeutická DNA). Látky jsou uzavřeny do mikroskopických partikulí, které jsou inhalovány, a v plicích se rozpustí. Léčivo pak putuje dál krevním oběhem.

Vývoj nových polymerů, vhodných k obalení partikulí však není jednoduchý. Musejí být dostatečně pružné, aby nepraskly, nesmějí k sobě adherovat, a navíc nesmějí spouštět imunitní reakci (tyto částice jsou pokryty surfaktantem, který buňky imunitního sytému nerozliší od vlastního). Podávání léků inhalací je samozřejmě velmi pohodlné, avšak výzkumníci si kladou další cíle - upravit částice tak, aby se dostaly pouze do určitých tkání, například pro dopravu cytostatik do nádorů.